Vedení účetnictví a daňové evidence
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/zasadni-zmeny-u-osvc-v-letech-2012-a-2013/ U OSVČ nastala s rokem 2013 spousta změn. Například u povinné registrace k DPH se nově osoba stává plátcem od prvního dne druhého měsíce po překročení limitu.
Asi největší změny čekají podnikatele, kteří uplatňují paušální procentní výdaje. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) uplatňující 40% paušální výdaje, můžou uplatnit výdaje v maximální částce 800 000 Kč. Ti, co uplatňují 30% paušální výdaje, mohou uplatnit maximálně 600 000 Kč.
Pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku se nově zdaňuje podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Lze uplatnit paušální výdaje 30% (maximálně však 600 000 Kč), nebo výdaje ve skutečné výši.
Příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP (majetek nezařazený v obchodním majetku podnikatele) při uplatnění 30% paušálních výdajů jsou výdaje také omezené maximální částkou 600 000 Kč.
Pokud poplatník uplatňuje výdaje paušálem a dílčí základy daně takto vypočtené tvoří víc než 50 % celkového základu daně, nemůže si tento poplatník uplatňovat slevu na dani na manžela/manželku a daňové zvýhodnění na děti.
Slevu na poplatníka nemůžou v letech 2013 až 2015 uplatnit starobní důchodci, kteří k 1. 1. daného roku pobírají starobní důchod.
7% solidární zvýšení daně (dočasná změna v letech 2013 až 2015)
Solidární zvýšení daně se týká zaměstnanců, kteří překročí 4násobek průměrné mzdy. Průměrnou mzdu určujeme podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí – tedy z vyměřovacího základu dva roky zpětně (2011) x koeficient 1,0315.
Průměrná mzda pro rok 2013 je tedy 25 884 Kč/měsíčně. To znamená, že solidární daň se počítá u zaměstnanců s měsíčním příjmem nad 103 536 Kč. Pozor, vycházíme pouze z příjmů, ne ze superhrubé mzdy.
Základ pro solidární zvýšení daně vypočteme jako rozdíl celkové hrubé mzdy a částkou 103 536 Kč, tento základ nezaokrouhlujeme. Z tohoto základu vypočteme zvýšení daně o 7 %, zaokrouhlíme na dvě desetinná místa, připočteme k záloze na daň (tu vypočteme klasicky ze superhrubé mzdy). Celkovou částku pak zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Samozřejmě uplatníme slevy na dani, na které má zaměstnanec nárok.
Zaměstnanci, kterých se solidární zvýšení daně týká, nemají nárok žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale musí sami podávat daňové přiznání.
Příspěvek na pojištění zaměstnanců
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců – maximální daňově uznatelná částka činí pro rok 2013 v celkovém úhrnu 30 000 Kč ročně. Jednomu zaměstnanci tedy zaměstnavatel může celkem (životní + penzijní) přispět ročně 30 000 korunami.
Od základu daně můžeme odečíst penzijní připojištění maximálně 12 000 Kč ročně. Oproti loňskému roku však z celkové zaplacené částky odečítáme 12 000 Kč (ne 6 000 Kč jako tomu bylo v předchozích letech). Pokud bychom tedy chtěli využít maximální slevy, museli bychom ročně na penzijním připojištění zaplatit 24 000 Kč.
Pravidla pro soukromé životní pojištění zůstávají nezměněna, tedy maximálně 12 000 Kč a nic neodečítáme.
Solidární zvýšení daně se netýká jen zaměstnanců (příjmy podle § 6 ZDP), ale také osob samostatně výdělečně činných, podnikajících podle § 7 ZDP. Konkrétně se týká osob, jejichž součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně pro § 6 ZDP a dílčího základu podle § 7 ZDP v daném roce převyšuje 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
V roce 2013 tedy platí pro osoby, jejichž roční příjmy (§ 6 a § 7 ZDP) jsou vyšší než 1 242 432 Kč.
Zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ pro rok 2013 je 155 304 Kč (12 942 Kč/měsíc, 50 % průměrné mzdy).
Maximální vyměřovací základ byl dočasně zrušen pro roky 2013 až 2015.
Sociální pojištění
Rozhodná částka pro rok 2013 činí 62 121 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro podnikání jako hlavní činnost činí 25 % z 25 884 Kč, tedy 6 471 Kč.
Pro vedlejší činnost je minimální měsíční vyměřovací základ 10 % z 25 884 Kč, tedy 2 589 Kč.
Maximální roční vyměřovací základ sociálního pojištění je 48 x 25 884 Kč = 1 242 432 Kč.
V samotném zákonu o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.) nastalo mnoho změn. Uvádíme zde jen ty zásadní. Nové sazby daně z přidané hodnoty jsou základní 21 % a snížená 15 %.
U povinné registrace se nově osoba stává plátcem od prvního dne druhého měsíce po překročení limitu (limit zůstává 1 mil. Kč, od roku 2015 750 000 Kč).
Nově registrovaní plátci se stávají plátci měsíčními, a to minimálně v roce, ve kterém byli registrováni, a v roce následujícím. Pak můžou požádat o čtvrtletní zdaňovací období.
Zjednodušený daňový doklad již nemusí být pouze pro hotovostní platby. Daňový doklad jako zjednodušený můžeme vystavit, pokud celková částka není vyšší než 10 000 Kč.
Povinný registrační údaj – plátci DPH jsou povinni uvést čísla všech svých účtů, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Správce daně zveřejňuje údaje z registru plátců včetně čísla účtu určeného plátcem ke zveřejnění.
Správce daně může plátce daně označit jako nespolehlivého, pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.
Finanční správa prošla v lednu letošního ruku velkými změnami. Nemáme už finanční úřady tak, jak jsme byli zvyklí, ale máme nově pouze 14 finančních úřadů (podle jednotlivých krajů) a územní pracoviště (původní finanční úřady) plus specializovaný finanční úřad pro velké firmy s obratem nad 2 miliardy korun a pro banky a pojišťovny. Dále máme Odvolací finanční ředitelství v Brně a Generální finanční ředitelství v Praze.
Nová jsou čísla účtů finančních úřadů (podle krajů). Předčíslí pro jednotlivé druhy daní se nemění. Nová čísla účtů platí od ledna 2013. V případě platby na stará čísla účtů má Česká národní banka povinnost ještě tři následující roky převádět platby na správná čísla účtů.
Finanční úřady mají také nové datové schránky, proto je potřeba při elektronickém podání vyhledat nového příjemce datové zprávy.
Jednodušeji – pro daňové poplatníky se mění pouze to, že do hlavičky daňové přiznání píší „krajský“ finanční úřad a pod něj územní pracoviště, platí daně na nová čísla účtů a mají nového adresáta v datových schránkách.