Vedení účetnictví a daňové evidence
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
Je pro Vás vedení účetnictví noční můrou?
Nechcete dalšího zaměstnance na půl úvazku?
Chcete se zbavit starostí o Vaše faktury?
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/priklady-vypoctu-dane-osvc-v-ruznych-situacich/ Podnikání nemusí být jen hlavním zdrojem našich příjmů. Podnikat můžeme například i při mateřské dovolené nebo při zaměstnání.
Jste osoba samostatně výdělečně činná a zároveň zaměstnanec, starobní důchodce nebo třeba na mateřské dovolené? Připravili jsme pro vás praktické příklady, jak si poradit s výpočtem daně z příjmů, včetně sociálního a zdravotního pojištění.
Podnikání nemusí být jen naším hlavním zdrojem příjmů. Můžeme podnikat například při zaměstnání či při mateřské dovolené, můžeme pobírat důchod a při něm si jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) přivydělávat.
Protože se blíží datum odevzdání přiznání k dani z příjmů (tento rok je termín díky Velikonocům posunutý na úterý 2. dubna), pokusíme se vám přiblížit, jak daň z příjmů fyzických osob vypočítat. Ukážeme vám několik různých kombinací příjmů OSVČ. Vycházíme ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Na začátek si ukážeme jednodušší příklad. Podnikatel provozující pojišťovací činnost na základě povolení České národní banky (ČNB) a zprostředkování obchodu a služeb.
Z pojišťovací činnosti měl zisk 525 450,- Kč, tuto činnost provozuje na základě povolení ČNB, ne na základě živnostenského oprávnění, proto si může uplatnit paušální výdaj ve výši 40 %, tedy 210 180,- Kč.
Ze zprostředkování obchodu a služeb měl příjmy ve výši 130 200,- Kč, tuto činnost provozoval na základě živnostenského oprávnění, proto si může uplatnit 60% paušální výdaj 78 120,- Kč.
Základ daně z podnikání tedy činí 367 350,- Kč. Tento zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů na 367 300,- Kč a z této částky vypočteme:
Celková daňová povinnost nám vyjde 30 255,- Kč.
Protože poplatník přesáhl částku 30 tisíc, je povinen platit zálohy na daň z příjmů, a to pololetně ve výši 40 % z poslední daňové povinnosti.
Kromě daňového přiznání je OSVČ povinna podat také přehled o příjmech a výdajích na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Základem pro výpočet pojištění je hospodářský výsledek z podnikání a z něj polovina. V našem případě tedy 183 675,- Kč (367 350 / 2).
Sociální pojištění činí 29,2 %, v našem případě 53 634,- Kč (29,2 % z 183 675). Podnikatel je povinný toto pojištění v přehledu vypočíst a doplatit rozdíl mezi tímto pojištěním a zaplacenými zálohami. V případě přeplatku požádá o vrácení. Vždy však musí zaplatit alespoň minimální pojištění.
Zároveň v přehledu vypočte výši měsíčních záloh na následující období. V našem případě nové zálohy činí 4 470,- Kč.
U zdravotního pojištění platí úplně stejná pravidla (pokud se jedná o podnikání jako hlavní činnost). Pouze sazba je nižší – konkrétně 13,5 %. V našem případě zdravotní pojištění vychází na 24 797,- Kč (13,5 % z 183 675) a nové zálohy 2 067,- Kč. Opět musíme platit alespoň minimální zálohy.
Máme starobního důchodce, který podniká – vede daňovou evidenci a uplatňuje paušální výdaj na vozidlo, má příjem z pronájmu nemovitosti a plynou mu odměny z vykonávání funkce ve společenství vlastníků.
Nejdříve zjistíme jednotlivé dílčí základy daně:
Dílčí základ daně podle § 7 z podnikání je tedy: ztráta 14 778,- Kč
Dílčí základ daně podle § 9 z pronájmu: 122 150,- Kč
Dílčí základ daně dle § 6: 14 071,- Kč
Celkový základ daně spočítáme jakou součet dílčích základů daně (DZD) § 7 až § 10 – zde můžeme započítat ztrátu z podnikání se ziskem z pronájmu + DZD § 6: (122 150 – 14 778) + 14 071.
Celkový základ daně 121 443,- Kč zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů na 121 400,- Kč, 15% daň je 18 210,- Kč.
V roce 2012 ještě můžeme uplatit slevu na poplatníka i u starobního důchodce – tedy mínus 24 840,- Kč. Daň vychází nula, započteme zálohu dle potvrzení o zdanitelných příjmech ve výši 2 130,- Kč, což je daňový přeplatek, který si poplatník nechá vrátit.
Sociální a zdravotní pojištění je nulové, protože hospodářský výsledek je ztráta a poplatník má podnikání jako vedlejší příjem z toho důvodu, že je starobní důchodce. Přehledy o příjmech a výdajích však podává, i když nulové.
Tentokrát budeme mít zaměstnance, který pokračuje v podnikání, ve kterém ve dvou předchozích letech vytvořil velkou ztrátu. Splácí hypotéku, platí si penzijní připojištění a životní pojištění, má manželku, která je v domácnosti. Navíc si příležitostně přivydělával na základě dohody o provedení práce.
Dle potvrzení ze zaměstnání měl:
Na základě dohody o provedení práce si vydělal:
Zaměstnanec měl podepsané prohlášení poplatníka u prvního zaměstnavatele, tím pádem už ho nemohl mít podepsané v zaměstnání, kde pracoval na základě dohody o provedení práce. Jelikož si na základě této dohody nevydělal víc než 5 000,- Kč za měsíc, byla zdaněna srážkovou daní. Příjem zdaněný srážkovou daní se do základu daně nezahrnuje.
DZD § 6 je tedy pouze: 401 511,- Kč
Hospodářský výsledek dle účetnictví činí: 54 320,- Kč (DZD § 7)
Základ daně vypočteme klasicky jako součty dílčích základů daně, ovšem pozor, podnikatel může uplatnit ztrátu, která vznikla v předchozích pěti letech, pouze však do výše DZD § 7 až 10. V našem příkladu činila ztráta v roce 2010 55 820,- Kč a v roce 2011 23 530,- Kč, uplatníme tedy ztrátu ve výši 54 320,- Kč. Zůstatek ztráty roku 2010 a ztrátu z roku 2011 můžeme pak uplatnit ještě v následujících letech.
Základ daně je tedy 401 511,- Kč
Poplatník v roce 2012 zaplatil:
Tyto částky jsou odčitatelnými položkami od základu daně. Úroky z úvěru na bydlení můžeme uplatnit v maximální výši 300 tisíc korun na domácnost (v našem případě tedy celou částku). U penzijního pojištění částku skutečně zaplacenou mínus 6 000,- Kč, maximálně však 12 tisíc korun za rok (v našem případě tedy 2 400,- Kč).
U investičního životního pojištění může poplatník uplatnit také maximálně 12 tisíc korun, v tomto případě se však částka nijak nekrátí, v našem případě tedy pouze 12 000,- Kč.
401 511 – 25 820 – 2 400 – 12 000 = 361 291,- Kč (upravený základ daně)
Zaokrouhlený na celé stokoruny dolů: 361 200 – daň 15 % = 54 180,- Kč
Uplatníme slevu na dani na poplatníka 24 840,- Kč, slevu na manželku, která neměla v roce 2012 příjem větší než 68 tisíc korun, také 24 840,- Kč.
Daň po uplatnění slev tedy vychází 4 500,- Kč. Nezapomeneme na zálohu zaplacenou v zaměstnání 35 460,- Kč. Vychází nám tedy opět přeplatek na dani, tentokrát ve výši 30 960,- Kč, který si poplatník nechá vrátit.
Z daňového základu z podnikání (DZD § 7) musí každý podnikatel platit sociální pojištění. Pokud však za danou osobu bylo odvedeno alespoň minimální pojištění, což v našem případě bylo v zaměstnání, a daňový základ nedosáhne tzv. rozhodné částky, která pro rok 2012 činí 60 329,- Kč, nemusí podnikatel toto pojištění platit. V našem případě splňuje všechny podmínky, sociální pojištění je proto nulové.
Pro zdravotní pojištění však platí trošku jiné podmínky, tady neexistuje řádná rozhodná částka. V zaměstnání bylo alespoň minimální zdravotní pojištění odvedeno, proto zdravotní pojištění vypočteme jako 13,5 % z poloviny hospodářského výsledku, tedy: (54 320 / 2) x 0,135 = 3 667,- Kč.
Jako poslední příklad si ukážeme podnikatelku, která šla v průběhu roku na mateřskou dovolenou.
Paní podniká v oblasti zprostředkování služeb. V roce 2012 měla příjmy ve výši 98 420,- Kč, uplatňovala si 60% paušální výdaje 59 052,- Kč. V srpnu porodila miminko. Po porodu v podnikání pokračovala na vedlejší činnost.
Základ daně určíme klasicky příjmy mínus výdaje, tedy 98 420 – 59 052 = 39 368,- Kč. Protože neměla žádný jiný příjem, je tato částka zároveň celkovým daňovým základem. Tento klasicky zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů a vypočteme daň ve výši 15 % = 5 895,- Kč.
Uplatníme slevu na dani na poplatníka 24 840,- Kč. Daňová povinnost je tedy 0 Kč. Navíc si paní může uplatnit slevu na dítě (pokud si ji neuplatňuje tatínek, slevu na dítě může uplatňovat pouze jeden z rodičů). Sleva na dani na dítě činí 13 404,- Kč na rok.
Protože paní rodila v srpnu, může si uplatnit 5/12 této částky, tedy 5 585,- Kč. Další podmínkou pro uplatnění slevy je příjem ve výši minimálně poloviny minimální mzdy, což činí na rok 48 tisíc korun. Toto paní také splňuje, protože se bere příjem, ne daňový základ.
Tady ovšem pozor, v příštím roce si za rok 2013 tuto slevu paní nebude moct uplatnit, pokud bude jako podnikatelka uplatňovat paušální výdaje.
Daňová povinnost je nula, vypadá to tedy, že již slevu na dítě nemáme od čeho odčítat. Slevu na dani na dítě však můžeme uplatnit formou daňového bonusu – „minusová daň“. Finanční úřad tento daňový bonus poukáže na účet.
Výpočet sociálního pojištění bude v tomto případě trošičku složitější. Za sedm měsíců platíme klasicky. Průměrný měsíční daňový základ vychází 3 280,67 Kč, což nedosahuje minimálního základu (tj. 6 285,- Kč).
Vyměřovací základ pro sociální pojištění je tedy 7 x 6 285 = 43 995,- Kč. Z tohoto vypočítáme 29,2 % pojištění – tedy 12 847,- Kč. Zbývajících pět měsíců je podnikání jako vedlejší činnost. Protože zde nedosahujeme rozhodné částky 5 028,- Kč za měsíc, nemusíme za tyto měsíce sociální pojištění platit vůbec.
Zdravotní pojištění vypočítáme následovně. Pro zdravotní pojištění je měsíční minimální vyměřovací základ 12 568,50 Kč. Tuto částku vynásobíme počtem měsíců, ve kterých jsme byli povinni platit minimální zálohy – tedy sedm. Dostaneme částku 87 979,50 Kč.
Protože je tato částka vyšší, než daňový základ, vychází se dále z této vyšší částky. Z ní vypočteme 13,5 % zdravotního pojištění, tj. 11 878,- Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru).